Wratislav „Drslav“ z Mitrowicz († 1487) získal okolo roku 1448 statek Mitrowicze u Sedlčan a po aktivním odboji proti Jiřímu z Poděbrad se stal purkrabím na Pražském hradě (1462). Potomci Wratislavova (Drslavova) syna Jana Wratislava († 1520) rod Wratislavů v průběhu 16. století rozdělili do několika větví - újezdské, mníšecké a skřípelské, větev skřípelská se dále dělila.

Václav Wratislav z Mitrowicz (1510 – 1554) byl nejmladším synem výše zmíněného Jana Wratislava a můžeme říci, že u jeho potomků z manželství s Barborou Vamberskou z Rohatce začíná vlastní vzestup rodu Wratislavů. Tento vzestup byl mj. spojen s tradičním klientským vztahem k rodu pánů z Hradce. Wratislavové věrně sloužili pánům erbu zlaté pětilisté růže v modrém poli, v průběhu 16. století se však někteří příslušníci rodu Wratislavů posunuli na posty nejvyšších úředníků na panstvích pánů z Hradce, např. syn Václavův, Štěpán, držel post regenta panství Jindřichova Hradce. Úspěšnými politiky byli i jeho bratři – Jiří (purkrabí Pražského hradu a hejtman panství Hluboká), Kryštof (karlštejnský purkrabí) a Mikuláš (místokomorník Království českého). Dalece je ovšem svým významem předčil syn Štěpánův, Václav Ignác Wratislav z Mitrowicz.

Václav Ignác Wratislav z Mitrowicz, zvaný "Tureček", se roku 1591 s poselstvem císaře Rudolfa II. dostal k tureckému sultánovi v Cařihradě (dnešní Istanbul), kde byl křivě obviněn ze špionáže a rok a půl strávil na galejích a dva roky v nejhorším tureckém vězení, v Černé věži, které se přezdívalo hrob živých. Po návratu z tureckého vězení sepsal své zážitky do rukopisu "Příhody Václava Vratislava, svobodného pána z Mitrovic",  který patří mezi nejpůvabnější renesanční cestopisy. Oženil a s manželkou Ludmilou Ježovou z Lub († 1636) a trávil svůj čas na panství Starý Knín. Později se účastnil protitureckých válek. Za stavovského povstání (1618) byl na císařově straně a musel odejít z Čech. Po Bílé hoře (1620) se do Čech vrátil. Stal se nejvyšším zemským sudím, tajným císařským radou a nakonec byl povýšen do panského stavu.

Jeho vnuk, hrabě František Ignác Wratislav z Mitrowicz a Schönfeldu (1645-1727) koupil roku 1704 zámek v Kolodějích nad Lužnicí.

Jeho syn, František Karel I. Wratislav z Mitrowicz, (1696 -1759) s manželkou Marií Annou Alžbětou Kinskou z Vchynic a Tetova (1699-1737) zámek v letech 1737 – 41 rozšířili a dostavěli barokní kapli, zasvěcenou sv. Anně. Celá jeho rodina zde po dlouhá léta žila.